TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS - FOCHT | VIDEO: GEN - BIB - COMM HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 10:1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr. 10:2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí. 10:3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je. 10:4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. 10:5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. 10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 10:1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr. 10:2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí. 10:3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je. 10:4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. 10:5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. 10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:1 Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr. 10:2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí. 10:3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je. 10:4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. 10:5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. 10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:2 Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí. 10:3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je. 10:4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. 10:5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. 10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:3 Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je. 10:4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. 10:5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. 10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:4 A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho. 10:5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. 10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:5 Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích. 10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:6 To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil. 10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:7 Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí. 10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:8 Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce. 10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:9 Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne. 10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:10 Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly. 10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:11 Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce. 10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:12 Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce. 10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:13 Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce. 10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:14 Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé. 10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:15 Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce. 10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:16 A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř. 10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:17 Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. 10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:18 Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého. 10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:19 Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči. 10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:20 A pravili mnozí z nich: Ďábelství má a blázní. Co ho posloucháte? 10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:21 Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati? 10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:22 I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla. 10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:23 I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově. 10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:24 Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně. 10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:25 Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně. 10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:26 Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl. 10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:27 Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne. 10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:28 A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. 10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:29 Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého. 10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:30 Já a Otec jedno jsme. 10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:31 Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali. 10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:32 Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne? 10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:33 Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem. 10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:34 Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste. 10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:35 Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo, 10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:36 Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem? 10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:37 Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi. 10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:38 Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm. 10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:39 Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich. 10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:40 I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam. 10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo. 10:42 A mnozí tam uvěřili v něho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:42 A mnozí tam uvěřili v něho.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
10:41 I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
10:42 A mnozí tam uvěřili v něho.
