2:1 Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,
2:2 Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
2:3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.
2:4 Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
2:5 Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,
2:6 Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
2:7 Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
2:8 A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.
2:9 Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,
2:10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
2:11 A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
2:12 A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.
2:13 Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.
2:14 Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,
2:15 Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,
2:16 Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
2:17 A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.
2:18 A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.
2:19 Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
2:20 Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
2:21 Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
2:22 Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.
2:23 Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.
2:24 Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.
2:25 Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
2:26 Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
2:27 A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
2:28 Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.
2:29 Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.
2:30 Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
