TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 20:1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý. 20:2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému. 20:3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest. 20:4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. 20:5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 20:6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 20:1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý. 20:2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému. 20:3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest. 20:4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. 20:5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 20:6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý. 20:2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému. 20:3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest. 20:4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. 20:5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 20:6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému. 20:3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest. 20:4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. 20:5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 20:6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest. 20:4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. 20:5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 20:6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. 20:5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 20:6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 20:6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
20:30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ