24:1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
24:2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
24:3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
24:4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
24:5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
24:6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
24:7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
24:8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
24:9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
24:10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
24:11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
24:12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
24:13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
24:14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
24:15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
24:16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
24:17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
24:18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
24:19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
24:20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
24:21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
24:22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
24:23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24:24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
24:25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
24:26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
24:27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
24:28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
24:29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
24:30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
24:31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
24:32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
