TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 26:1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest. 26:2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde. 26:3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna. 26:4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 26:5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 26:6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 26:1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest. 26:2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde. 26:3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna. 26:4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 26:5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 26:6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest. 26:2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde. 26:3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna. 26:4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 26:5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 26:6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde. 26:3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna. 26:4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 26:5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 26:6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna. 26:4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 26:5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 26:6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 26:5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 26:6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 26:6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
26:28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
