TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 107:1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. 107:2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, 107:3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 107:4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 107:5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 107:6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 107:1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. 107:2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, 107:3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 107:4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 107:5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 107:6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. 107:2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, 107:3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 107:4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 107:5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 107:6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, 107:3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 107:4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 107:5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 107:6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 107:4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 107:5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 107:6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 107:5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 107:6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 107:6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
107:43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
