TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 109:1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše. 109:2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým. 109:3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny. 109:4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval. 109:5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 109:6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 109:1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše. 109:2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým. 109:3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny. 109:4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval. 109:5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 109:6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše. 109:2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým. 109:3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny. 109:4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval. 109:5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 109:6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým. 109:3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny. 109:4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval. 109:5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 109:6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny. 109:4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval. 109:5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 109:6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval. 109:5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 109:6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 109:6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
109:31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
