141:4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
141:5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
141:6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
141:7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.
141:8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
141:9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
141:10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
