7:1 Ohledně pak toho, o čem jste mi psali: pro člověka [by bylo] dobré se ženy nedotýkat.
7:2 Avšak vzhledem k smilstvu ať každý má svou manželku a každá [žena] ať má svého manžela.
7:3 Muž ať prokazuje manželce povinnou náklonnost a podobně také manželka muži.
7:4 Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž; podobně také muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.
7:5 Neodpírejte se jeden druhému - jedině snad ze [společné] shody, na čas, abyste se uvolnili pro půst a modlitbu, a potom se zase spolu sejděte, aby vás Satan nepokoušel pro vaši nezdrženlivost.
7:6 Toto však říkám jako svolení, ne jako nařízení.
7:7 Chtěl bych totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má svůj vlastní dar od Boha, jeden tak a druhý jinak.
7:8 Svobodným a vdovám tedy říkám, [že by] pro ně [bylo] dobré, kdyby zůstali jako já.
7:9 Nemohou-li se však zdržet, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství, než se pálit.
7:10 Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán: Manželka ať neodchází od muže.
7:11 Kdyby však přece odešla, ať zůstává nevdaná, anebo ať se smíří s manželem. Také muž ať neopouští [svou] ženu.
7:12 Ostatním pak říkám já, nikoli Pán: Má-li nějaký bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním žít, ať ji neopouští.
7:13 A žena, která má nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní žít, ať ho neopouští.
7:14 Nevěřící muž je totiž posvěcen svou manželkou a nevěřící žena je posvěcena svým mužem. Jinak by přece vaše děti byly nečisté, ale nyní jsou svaté.
7:15 Jestliže však nevěřící [chce] odejít, ať odejde. Bratr ani sestra v takových případech nejsou otroky a Bůh nás povolal k pokoji.
7:16 Vždyť jak víš, manželko, zda získáš svého muže? A jak víš, muži, zda získáš svou ženu?
7:17 Jen ať každý chodí tak, jak [mu] Pán odměřil, jak každého Bůh povolal. A tak [to] nařizuji ve všech církvích.
7:18 Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať se nečiní neobřezaným. Byl někdo povolán v neobřízce? Ať se nedává obřezat.
7:19 Obřízka nic není a neobřízka nic není. [Záleží] přece [na] zachovávání Božích přikázání.
7:20 Každý ať zůstává v tom povolání, v němž byl povolán.
7:21 Byl jsi povolán jako otrok? Neměj [s tím] starost. Můžeš-li se však stát svobodným, raději [toho] využij.
7:22 Neboť kdo byl Pánem povolán jako otrok, je Pánův osvobozený. Podobně také ten, kdo je povolán jako svobodný, je Kristův otrok.
7:23 Byli jste koupeni za cenu; nestávejte se otroky lidí!
7:24 Bratři, ať každý před Bohem zůstává v tom, v čem byl povolán.
7:25 Ohledně panen sice nemám Pánovo nařízení, dávám však radu jako ten, kterému se od Pána dostalo milosrdenství být věrným.
7:26 Domnívám se tedy, že je to dobré vzhledem k nynější tísni, [totiž] že je dobré, aby člověk zůstal tak, [jak je].
7:27 Jsi přivázán k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi od ženy rozvázán? Nehledej ženu.
7:28 I kdyby ses však oženil, nezhřešíš, a vdala-li by se panna, nezhřeší. Takoví ovšem budou mít soužení s tělem; já vás však [toho] chci ušetřit.
7:29 Říkám [vám,] bratři, toto: čas je krátký. Po [jeho] zbytek ať ti, kteří mají ženy, jsou, jako by [je] neměli,
7:30 ti, kdo pláčou, jako by neplakali, ti, kdo se radují, jako by se neradovali, ti, kdo kupují, jako by [nic] neměli
7:31 a ti, kdo používají tento svět, jako by [ho] nevyužívali. Vždyť podoba tohoto světa pomíjí.
7:32 Přeji si, abyste byli bez starostí. Kdo není ženatý, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu,
7:33 kdo se však oženil, stará se o věci světa, jak by se zalíbil [své] ženě.
7:34 Mezi ženou a pannou je [také] rozdíl. Nevdaná [žena] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem; vdaná se však stará o věci světa, jak by se zalíbila svému muži.
7:35 Toto pak říkám k vašemu vlastnímu prospěchu - ne abych vám na [krk] hodil smyčku, ale kvůli slušnosti a [proto,] abyste vytrvale sloužili Pánu bez rozptylování.
7:36 Domnívá-li se však někdo, že nejedná slušně vůči své panně, jestliže je ve zralém věku a musí to tak být, ať dělá, jak chce: nehřeší. Ať se vezmou.
7:37 Kdo se ovšem pevně ustanovil v srdci a nemá tíseň, ale má svou vůli ve [své] moci a rozhodl se v srdci [tak], že svou pannu zachová, učiní dobře.
7:38 A tak ten, kdo vstupuje do manželství, činí dobře a ten, kdo do manželství nevstupuje, učiní [ještě] lépe.
7:39 Žena je vázána zákonem, dokud její muž žije. Kdyby však její muž zemřel, je svobodná vzít si koho chce, [ale] pouze v Pánu.
7:40 Podle mého úsudku je však blaženější, kdyby zůstala tak, [jak je]. A mám zato, že i já mám Ducha Božího.
