4:1 Poněvadž tedy máme tuto službu podle milosrdenství, které jsme přijali, nepolevujeme.
4:2 Zřekli jsme se skrytých hanebností, nechodíme v chytráctví, ani nezacházíme s Božím slovem podvodně, ale zjevováním pravdy se v Božích očích osvědčujeme před každým lidským svědomím.
4:3 Jestliže je pak naše evangelium zakryté, je zakryté těm, kteří hynou,
4:4 nevěřícím, jimž bůh tohoto světa oslepil mysli, aby jim nezazářilo světlo evangelia o slávě Krista, který je obrazem Božím.
4:5 Neboť nekážeme sami sebe, ale Ježíše Krista [jako] Pána, a sebe [jako] vaše služebníky pro Ježíše.
4:6 Vždyť ten Bůh, který řekl, aby ze tmy zazářilo světlo, ten zazářil v našich srdcích, aby osvítil poznání Boží slávy ve tváři Ježíše Krista.
4:7 Tento poklad však máme v hliněných nádobách, aby nesmírnost té moci byla Boží a ne z nás:
4:8 ze všech stran býváme souženi, ale ne [zcela] sevřeni; býváme bezradní, ale ne zoufalí;
4:9 býváme pronásledováni, ale ne opuštěni; sráženi, ale ne zničeni.
4:10 Stále nosíme na [svém] těle umírání Pána Ježíše, aby byl na našem těle zjeven také Ježíšův život.
4:11 My, kteří jsme živí, jsme totiž pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl také Ježíšův život zjeven na našem smrtelném těle.
4:12 A tak tedy v nás působí smrt, ale ve vás život.
4:13 Jelikož však máme stejného ducha víry, podle toho, jak je napsáno: "Uvěřil jsem, a proto jsem mluvil," i my věříme, a proto mluvíme,
4:14 neboť víme, že Ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí skrze Ježíše i nás a postaví [nás] s vámi.
4:15 To všechno [se] totiž [děje] pro vás, aby se milost rozmnožená skrze díkůčinění mnohých ještě více rozhojnila k Boží slávě.
4:16 Proto nepolevujeme, ale ačkoli ten náš vnější člověk podléhá zkáze, ten vnitřní se den ode dne obnovuje.
4:17 Vždyť naše nynější lehké soužení nám působí nesmírně veliké břemeno věčné slávy,
4:18 když se nedíváme na to, co je vidět, ale na to, co vidět není; neboť to, co je vidět, [je] dočasné, ale to, co není vidět, [je] věčné.
