24:1 Po pěti dnech tedy sestoupil [do Cesareje] nejvyšší kněz Ananiáš se staršími a [s] nějakým řečníkem Tertullem. Ti oznámili vladaři [žalobu] proti Pavlovi.
24:2 A když byl předvolán, začal Tertullus obžalobu. Řekl: "Díky tobě zakoušíme veliký pokoj a tvojí prozřetelností se v tomto národě děje [mnoho] náprav,
24:3 [což] naprosto a všude přijímáme se vší vděčností, vznešený Felixi.
24:4 Abych tě však déle nezdržoval, prosím, abys nás s vlídností [sobě] vlastní krátce vyslyšel.
24:5 Shledali jsme totiž, [že] tento muž [je jako] mor. Rozněcuje nesváry mezi všemi Židy po celém světě a [je] vůdcem té sekty nazaretských.
24:6 Dokonce se pokusil znesvětit chrám! Zajali jsme ho tedy a chtěli jsme [ho] soudit podle našeho Zákona.
24:7 Přišel však velitel Lysiáš, s velikým násilím nám [ho] vzal z rukou
24:8 a přikázal, aby jeho žalobci přišli k tobě. Když [ho] vyslechneš, budeš se od něho moci sám dovědět o tom všem, z čeho jej obviňujeme."
24:9 A [s tím] souhlasili i Židé a tvrdili, že je to tak.
24:10 Když mu tedy vladař pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: "Jelikož vím, že jsi [již] mnoho let soudcem tohoto národa, budu se hájit s dobrou myslí,
24:11 protože ti může být známo, že [to] není více než dvanáct dní, co jsem přišel do Jeruzaléma, abych se poklonil [Bohu].
24:12 A nenalezli mě, jak se s někým dohaduji v chrámu nebo působím pozdvižení v zástupu nebo v synagogách nebo ve městě.
24:13 A [to], z čeho mě teď obviňují, ani nemohou prokázat.
24:14 Vyznávám však před tebou, že podle té cesty, kterou nazývají sektou, tak sloužím Bohu [našich] otců: věřím všemu, co je napsáno v Zákoně a v Prorocích.
24:15 A mám v Bohu naději, kterou chovají i oni sami, že nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.
24:16 Proto se sám snažím o to, abych měl vždycky čisté svědomí před Bohem i před lidmi.
24:17 Po mnoha letech jsem tedy přišel, abych svému národu přinesl almužny a oběti,
24:18 při čemž mě někteří Židé z Asie nalezli v chrámu očištěného, ne se zástupem ani s pozdvižením.
24:19 Ti by měli stát před tebou a žalovat, pokud proti mně něco mají.
24:20 Anebo ať tito sami řeknou, zda na mně, když jsem stál před veleradou, našli nějakou nepravost,
24:21 kromě toho jednoho výroku, že jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: 'Já jsem dnes vámi souzen kvůli vzkříšení z mrtvých!'"
24:22 A když to Felix vyslechl, odložil jejich [případ], protože [už] věděl o té cestě něco přesnějšího, a řekl: "Rozsoudím vaši při, až přijede velitel Lysiáš."
24:23 Poručil tedy setníkovi, aby Pavla střežil a ulehčil mu a aby žádnému z jeho přátel nebránil posluhovat mu nebo ho navštěvovat.
24:24 Když pak po několika dnech Felix přišel se svou manželkou Drusillou (která byla Židovka), poslal pro Pavla a vyslechl si ho ohledně víry v Krista.
24:25 A když vyprávěl o spravedlnosti a zdrženlivosti a o nadcházejícím soudu, dostal Felix strach a řekl: "Prozatím odejdi; zavolám si tě, až budu mít čas."
24:26 Zároveň však také doufal, že mu Pavel dá peníze, aby ho propustil. Proto také pro něho častěji posílal a hovořil s ním.
24:27 Když pak uplynuly dva roky, stal se Felixovým nástupcem Porcius Festus. A protože se Felix chtěl zavděčit Židům, nechal Pavla ve vězení.
