4:1 Říkám však, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka, ačkoli je pánem všeho,
4:2 ale je pod poručníky a správci až do času určeného otcem.
4:3 Stejně i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme zotročeni pod principy tohoto světa.
4:4 Když však přišla plnost času, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem,
4:5 aby vykoupil ty, kteří byli pod Zákonem, abychom přijali [právo] synovství.
4:6 A protože jste synové, Bůh poslal do vašich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: "Abba, Otče!"
4:7 A tak už nejsi otrok, ale syn, a když syn, [pak] také Boží dědic skrze Krista.
4:8 Tehdy, když jste neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeností nejsou bohové.
4:9 Avšak nyní, když jste Boha poznali (spíše jste však byli poznáni Bohem), jak to, [že] se znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu začít otročit?
4:10 Dbáte na dny, měsíce, časy a roky!
4:11 Bojím se o vás, abych se snad pro vás [tolik] nenapracoval nadarmo.
4:12 Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já [jsem] jako vy. Nijak jste mi neublížili.
4:13 Víte, že jsem vám poprvé kázal evangelium ve slabosti těla;
4:14 a [vy] jste tou zkouškou na mém těle nepohrdli, ani jste [mě] neodmítli, ale přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše.
4:15 Jaké tedy bylo vaše štěstí? Vydávám vám svědectví, že kdyby [to bylo] možné, vyloupli byste si oči a dali mi [je]!
4:16 Stal jsem se tedy vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu?
4:17 Horlivě po vás touží, [ale] nedobře; dokonce vás chtějí odloučit, abyste horlili pro ně.
4:18 Správné [je] však horlit v dobrém vždycky, a ne jen když jsem u vás.
4:19 Synáčkové moji, které znovu v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus,
4:20 chtěl bych být nyní u vás a změnit svůj hlas, neboť jsem nad vámi bezradný.
4:21 Povězte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem, nenasloucháte snad Zákonu?
4:22 Je přece napsáno, že Abraham měl dva syny, jednoho ze služky a druhého ze svobodné.
4:23 Ale ten ze služky se narodil podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.
4:24 Je to jinotaj, neboť ty [ženy] jsou dvě smlouvy: jedna z hory Sinaj, rodící [své děti] do otroctví, a to je Hagar.
4:25 Tato Hagar je hora Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, [neboť] je se svými dětmi v otroctví.
4:26 Ale ten horní Jeruzalém je svobodný, a ten je matkou nás všech.
4:27 Je přece napsáno: "Raduj se, neplodná, která nerodíš; propukni v jásot a zvolej, [ty,] která nemáš porodní bolesti; neboť dětí opuštěné [je] mnoho, více než té která má muže."
4:28 My jsme však, bratři, tak jako Izák, dětmi zaslíbení.
4:29 Ale jako tehdy ten narozený podle těla pronásledoval toho podle Ducha, tak [je to] i teď.
4:30 Avšak co říká Písmo? "Vyvrhni služku i jejího syna, neboť syn služky nebude dědicem se synem svobodné."
4:31 A tak, bratři, nejsme dětmi služky, ale [dětmi] té svobodné.
