6:1 Proto zanechme řeči o Kristových počátečních věcech a směřujme k dokonalosti. Nepokládejme znovu základ[y] pokání z mrtvých skutků a víry v Boha,
6:2 učení o křtech, vkládání rukou, vzkříšení z mrtvých a [o] věčném soudu.
6:3 (A to uděláme, jestliže Bůh dovolí.)
6:4 Neboť pro ty, kdo byli jednou osvíceni, okusili ten nebeský dar, stali se účastníky Ducha Svatého
6:5 a okusili dobré Boží slovo i zázraky budoucího věku,
6:6 [je] nemožné, aby když odpadnou, byli znovu obnoveni k pokání, poněvadž by pro sebe znovu křižovali Božího Syna a vystavovali [ho] potupě.
6:7 Vždyť země, která pije déšť, jenž na ni často přichází, a plodí rostlinu užitečnou pro ty, kdo ji obdělávají, dochází požehnání od Boha;
6:8 ale ta, která vydává trní a bodláčí, je zavržená a blízká prokletí a její konec [je] spálení.
6:9 Ohledně vás, milovaní, však máme jistotu o lepších věcech, totiž o těch, jež náležejí ke spasení, přestože takto mluvíme.
6:10 Vždyť Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaše dílo a na pracovitou lásku, kterou jste prokazovali vůči jeho jménu tím, že jste sloužili a [dosud] sloužíte svatým.
6:11 Toužíme pak, aby každý z vás až do konce projevoval tutéž píli vzhledem k plné jistotě naděje,
6:12 abyste nebyli líní, ale následovali příklad těch, kdo se skrze víru a trpělivost stali dědici zaslíbení.
6:13 Když totiž Bůh dával zaslíbení Abrahamovi, neměl, při kom větším by přísahal, a tak přísahal sám při sobě:
6:14 "Jistě ti velmi požehnám a velice tě rozmnožím."
6:15 A tak, protože byl trpělivý, dosáhl zaslíbení.
6:16 Lidé přece přísahají při [někom] větším a přísaha [je] pro ně potvrzením, které končí každý spor.
6:17 Bůh tedy chtěl dědicům zaslíbení ukázat nezvratnost své vůle [ještě] přesvědčivěji, a tak [je] potvrdil přísahou,
6:18 abychom díky [těm] dvěma nezvratným věcem (v nichž [je] nemožné, aby Bůh lhal) měli pevné potěšení my, kdo jsme se utekli k uchopení předkládané naděje.
6:19 Tuto [naději] máme jako kotvu duše, bezpečnou a pevnou a vcházející [až] dovnitř za oponu,
6:20 kam za nás vstoupil [náš] předchůdce Ježíš, jenž se na věky stal nejvyšším knězem podle Melchisedechova řádu.
