2:1 Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí.
2:2 Kdyby totiž do vašeho shromáždění přišel muž se zlatým prstenem a v nádherném šatu a přišel by také chudák ve špinavých šatech
2:3 a vy byste věnovali pozornost tomu, který má nádherné šaty, a řekli byste mu: "Ty se posaď pohodlně sem," ale tomu chudákovi byste řekli: "Ty se postav tamhle, nebo si sedni sem pod moji podnož,"
2:4 neučinili jste pak mezi sebou rozdíl a nestali se z vás soudci se zlými úmysly?
2:5 Slyšte, moji milovaní bratři: Nevyvolil Bůh chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a [stali se] dědici království, které zaslíbil těm, kdo ho milují?
2:6 Vy jste však toho chudáka zneuctili. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás [právě] oni k soudům?
2:7 Nerouhají se [právě] oni tomu vzácnému jménu, které bylo nad vámi vyhlášeno?
2:8 Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: "Budeš milovat svého bližního jako sám sebe," činíte dobře.
2:9 Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky.
2:10 Kdokoliv by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom [bodě] klopýtl, bude vinen všemi.
2:11 Vždyť ten, který řekl: "Nezcizoložíš," řekl také: "Nezabiješ." Jestliže tedy necizoložíš, ale zabíjíš, stal ses přestupníkem Zákona.
2:12 Takto [tedy] mluvte a takto jednejte - jako ti, kdo mají být souzeni podle zákona svobody.
2:13 Neboť na toho, kdo neprokazuje milosrdenství, přijde nemilosrdný soud. Milosrdenství však nad soudem vítězí.
2:14 Co je platné, bratři moji, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
2:15 Kdyby bratr nebo sestra byli nazí a postrádali by denní pokrm
2:16 a někdo z vás by jim řekl: "Jděte v pokoji, zahřejte se a nasyťte!" ale nedali byste jim, co potřebují pro [své] tělo, co je [to] platné?
2:17 Tak také víra, nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá.
2:18 Někdo ale řekne: "Ty máš víru a já mám skutky." Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích.
2:19 Ty věříš, že je jeden Bůh. Dobře činíš. I démoni [tomu] věří - a třesou se!
2:20 Chceš však poznat, ó marný člověče, že víra bez skutků je mrtvá?
2:21 Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, když přinesl na oltář svého syna Izáka?
2:22 Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a [že] díky těm skutkům došla víra k dokonalosti?
2:23 Tak se naplnilo Písmo, které říká: "Abraham uvěřil Bohu a bylo mu [to] počteno za spravedlnost" a byl nazván Božím přítelem.
2:24 Vidíte tedy, že člověk je ospravedlňován ze skutků a ne jen z víry.
2:25 Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rahab, když přijala ty posly a propustila [je] jinou cestou?
2:26 Jako je tedy tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
