10:1 Potom Pán určil i jiných sedmdesát a poslal je před svou tváří po dvou do každého města i místa, kam měl sám přijít.
10:2 Řekl jim tedy: "Žeň [je] jistě veliká, ale dělníků málo. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň.
10:3 Jděte. Hle, já vás posílám jako berany mezi vlky.
10:4 Nenoste měšec, ani mošnu, ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte.
10:5 Do kterékoli domácnosti vejdete, nejdříve řekněte: 'Pokoj tomuto domu.'
10:6 A bude-li tam syn pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám.
10:7 V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co mají, neboť dělník je hoden své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.
10:8 Když pak vejdete do kteréhokoli města a přijmou vás, jezte, co vám nabídnou.
10:9 A uzdravujte v tom [městě] nemocné a říkejte jim: 'Boží království se přiblížilo k vám.'
10:10 Jestliže ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte:
10:11 'I ten prach z vašeho města, který na nás ulpěl, vytřásáme [na] vás. Avšak to vězte, že se k vám přiblížilo Boží království.'
10:12 A říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než tomu městu."
10:13 "Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by seděli v pytlovině a popelu a činili pokání.
10:14 Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám.
10:15 A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo.
10:16 Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo vás odmítá, odmítá mne. Kdo pak odmítá mne, odmítá Toho, který mě poslal."
10:17 Potom se s radostí vrátilo těch sedmdesát a říkali: "Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!"
10:18 Tehdy jim řekl: "Viděl jsem Satana spadnout z nebe jako blesk.
10:19 Hle, dávám vám moc šlapat na hady a štíry i na veškerou sílu nepřítele a vůbec nic vám neublíží.
10:20 Neradujte se však z toho, že se vám poddávají duchové, ale spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebesích."
10:21 V tu chvíli se Ježíš rozveselil v Duchu a řekl: "Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo.
10:22 Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, a kdo je Otec, jedině Syn a ten, komu by [ho] Syn chtěl zjevit."
10:23 A když se obrátil k učedníkům, řekl jim samotným: "Blaze očím, které vidí, co [vy] vidíte.
10:24 Říkám vám totiž, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte, ale neslyšeli."
10:25 A hle, jeden učený v Zákoně vstal a zkoušel ho slovy: "Mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?"
10:26 On mu řekl: "Co je napsáno v Zákoně? Jak tam čteš?"
10:27 A on odpověděl: "Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe."
10:28 Ježíš mu tedy řekl: "Správně jsi odpověděl. Dělej to a budeš žít."
10:29 Ale on se chtěl sám ospravedlnit, a [tak] řekl Ježíši: "A kdo je můj bližní?"
10:30 Ježíš [mu] odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl mezi lupiče. Ti ho oloupili a zranili, potom odešli a nechali [ho] polomrtvého.
10:31 A náhodou šel tou cestou jeden kněz, a když ho spatřil, přešel [kolem] po protější straně.
10:32 Podobně i levíta, když přišel na to místo a spatřil [ho], přešel po protější straně.
10:33 Přišel k němu ale [také] jeden Samaritán, který [tudy] cestoval, a když ho spatřil, byl pohnut soucitem.
10:34 Přistoupil, obvázal jeho rány a nalil [na ně] olej a víno. Pak ho položil na své zvíře, dovezl ho do hostince a postaral se o něj.
10:35 Když pak druhý den odcházel, vytáhl dva denáry, dal [je] hostinskému a řekl mu: 'Postarej se o něj, a cokoli bys vynaložil navíc, [to] ti zaplatím, až se vrátím.'
10:36 Kdo z těch tří se ti tedy zdá být bližním toho, který upadl mezi lupiče?"
10:37 A on řekl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu tedy řekl: "Jdi a jednej tak i ty."
10:38 A když šli, stalo se, že vešel do jedné vesnice a jistá žena jménem Marta ho přijala do svého domu.
10:39 Ta měla sestru jménem Marie, která si sedla u Ježíšových nohou a poslouchala jeho slova.
10:40 Ale Marta byla zaneprázdněna množstvím služby. Ta přistoupila a řekla: "Pane, tebe nezajímá, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Proto jí řekni, ať mi pomůže."
10:41 Ježíš jí tedy odpověděl: "Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi.
10:42 [Jen] jedno je však potřeba. A Marie si vybrala dobrou část, která jí nebude odňata."
