12:1 Tehdy k nim začal mluvit v podobenstvích: "[Jeden] člověk vysadil vinici, obehnal [ji] plotem, vykopal [v ní] lis a postavil věž. Potom ji pronajal vinařům a odešel na cestu.
12:2 A když byl čas [vinobraní], poslal k těm vinařům služebníka, aby od vinařů převzal [díl] z úrody vinice.
12:3 Oni ho však vzali, zbili a poslali pryč s prázdnou.
12:4 A tak k nim znovu poslal jiného služebníka. Toho kamenovali, poranili na hlavě a poslali pryč zohaveného.
12:5 Poslal tedy opět jiného. A toho zabili a mnoho jiných [také]. Některé bili a jiné zabíjeli.
12:6 Měl ale ještě jediného syna, svého milovaného, a [tak] k nim nakonec poslal jeho se slovy: 'Mého syna budou mít ve vážnosti.'
12:7 Ale ti vinaři řekli jedni druhým: 'Tohle je dědic, pojďte, zabijme ho a dědictví bude naše.'
12:8 A [tak] ho vzali, zabili a vyhodili z vinice ven.
12:9 Co tedy udělá pán té vinice? Přijde a zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.
12:10 Nečetli jste snad Písmo? 'Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal hlavním [kamenem] klenby.
12:11 Stalo se to od Pána a je to v našich očích div.'"
12:12 Chtěli ho tedy zatknout, ale zalekli se zástupu. Poznali totiž, že to podobenství řekl o nich. A [tak] ho nechali a odešli.
12:13 Potom k němu poslali některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.
12:14 Přišli tedy a řekli mu: "Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo, ale pravdivě učíš Boží cestě. Je správné dávat císaři daň nebo ne? Máme dávat nebo nedávat?"
12:15 On ale znal jejich pokrytectví a řekl jim: "Proč mě pokoušíte? Přineste mi peníz, ať se podívám."
12:16 A [když ho] přinesli, řekl jim: "Čí je tento obraz a nápis?" Řekli mu: "Císařův."
12:17 Ježíš jim tedy odpověděl: "Dejte to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu." A nad tím se podivili.
12:18 Potom k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:
12:19 "Mistře, Mojžíš nám napsal, že kdyby něčí bratr zemřel a zanechal [po sobě] manželku, ale neměl by děti, ať si jeho ženu vezme jeho bratr a vzbudí svému bratru potomka.
12:20 Bylo tedy sedm bratrů. První se oženil a zemřel a nezanechal potomka.
12:21 A když si ji vzal druhý, také zemřel a nezanechal potomka. A stejně tak třetí.
12:22 A [tak] ji mělo [všech] sedm, ale nezanechali potomka. Poslední ze všech [pak] zemřela i ta žena.
12:23 Až tedy při vzkříšení vstanou [z mrtvých], kterého z nich bude manželkou? Vždyť ji mělo za manželku [všech] sedm!"
12:24 Ježíš jim však odpověděl: "Nebloudíte snad proto, že neznáte Písma ani Boží moc?
12:25 Vždyť až [lidé] vstanou z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat, ale budou jako andělé v nebi.
12:26 Ale o mrtvých, že vstávají - copak jste nečetli v Mojžíšově knize, jak k němu Bůh promluvil z keře? Řekl [mu]: 'Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.'
12:27 [On] není Bohem mrtvých, ale Bohem živých! Proto jste ve velikém bludu."
12:28 A když jeden ze zákoníků uslyšel, jak se spolu hádají, a poznal, že jim dobře odpověděl, přistoupil a zeptal se ho: "Které přikázání je ze všech nejpřednější?"
12:29 Ježíš mu odpověděl: "Nejpřednější ze všech [je] přikázání: 'Slyš, Izraeli: Pán, náš Bůh, je jeden Pán.
12:30 Proto budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a ze vší své síly.' To [je] první přikázání.
12:31 A druhé, podobné, [je] toto: 'Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.' Žádné přikázání není větší než tato [dvě]."
12:32 A ten zákoník mu řekl: "Mistře, to jsi opravdu řekl dobře, neboť Bůh je jeden a kromě něj není [žádný] jiný.
12:33 A milovat ho celým srdcem, celým rozumem, celou duší a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe, to je nade všechny zápaly a oběti."
12:34 A když Ježíš uviděl, že [mu] odpověděl rozumně, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království." A nikdo se ho už neodvažoval [na nic] zeptat.
12:35 Když potom Ježíš vyučoval v chrámu, odpověděl: "Jak [mohou] zákoníci říkat, že Kristus je Davidův syn?
12:36 Vždyť sám David řekl v Duchu Svatém: 'Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.'
12:37 Když ho tedy sám David nazývá Pánem, jak může být [Kristus] jeho syn?" A veliký zástup ho rád poslouchal.
12:38 Ve svém vyučování jim tedy říkal: "Varujte se zákoníků, kteří se chtějí procházet ve [slavnostních] pláštích a být zdraveni na tržištích,
12:39 [sedět] na předních sedadlech ve shromážděních a na čestných místech při večeřích,
12:40 kteří vyjídají domy vdov a předstírají dlouhé modlitby. Ti dostanou těžší rozsudek."
12:41 Potom se posadil naproti pokladnici a díval se, jak do ní lidé házejí peníze. A mnoho bohatých [tam] házelo hodně.
12:42 Když pak přišla jedna chudá vdova, hodila [tam] dva haléřky (což je [jeden] čtvrťák).
12:43 Tehdy svolal své učedníky a řekl jim: "Amen, říkám vám, že tato chudá vdova dala více než všichni, kdo házeli [peníze] do pokladnice.
12:44 Všichni totiž dávali ze svého nadbytku, ale tato [žena] dala ze svého nedostatku všechno, co měla, celé své živobytí."
