12:1 Tou dobou procházel Ježíš v sobotu obilím a jeho učedníci začali vytrhávat klasy a jíst, protože měli hlad.
12:2 Když to však viděli farizeové, řekli mu: "Podívej se, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí!"
12:3 On jim řekl: "Copak jste nečetli, co udělal David, když on i ti, kdo byli s ním, měli hlad?
12:4 Jak vešel do Božího domu a jedl [posvátné] chleby předložení, které nesměl jíst on, ani ti, kdo byli s ním, ale pouze samotní kněží?
12:5 A nečetli jste v Zákoně ani [to], že kněží v sobotu [svou prací] v chrámu znesvěcují sobotu a jsou nevinní?
12:6 A říkám vám, že zde je někdo větší nežli chrám.
12:7 Kdybyste ale věděli, co znamená: 'Milosrdenství chci, a ne oběť,' neodsuzovali byste nevinné.
12:8 Syn člověka je totiž Pánem i nad sobotou."
12:9 Když pak odtud odešel, přišel do jejich synagogy.
12:10 A hle, byl [tu] člověk, který měl uschlou ruku. Ptali se ho tedy, zda se smí v sobotu uzdravovat, aby ho mohli obžalovat.
12:11 On jim však řekl: "Je snad mezi vámi [takový] člověk, že kdyby měl jednu ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, nevzal by ji a nevytáhl?
12:12 O co je pak dražší člověk než ovce? Proto se v sobotu smí konat dobro."
12:13 Tehdy řekl tomu člověku: "Natáhni tu ruku." A on ji natáhl a byla znovu zdravá jako ta druhá.
12:14 Farizeové však odešli a radili se proti němu, jak by ho zničili.
12:15 Ježíš [to] ale věděl a odešel odtud. Šly za ním veliké zástupy [lidí a] on je všechny uzdravil.
12:16 Přísně je napomínal, aby ho neuváděli ve známost,
12:17 a tak se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:
12:18 "Hle, můj služebník, kterého jsem vyvolil, můj milovaný, v němž má duše našla zalíbení. Na něj položím svého Ducha, [on] oznámí spravedlnost národům.
12:19 Nebude se hádat ani křičet, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas.
12:20 Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nedovede spravedlnost k vítězství.
12:21 A na jeho jméno budou spoléhat národy."
12:22 Potom byl k němu přiveden slepý a němý člověk posedlý démonem a on ho uzdravil, takže ten slepý a němý mluvil a viděl.
12:23 A všechny ty zástupy žasly a říkaly: "Není snad tohle ten Syn Davidův?"
12:24 Ale když to uslyšeli farizeové, řekli: "Ten člověk nevymítá démony jinak než skrze Belzebula, knížete démonů."
12:25 Ježíš ale znal jejich myšlenky a řekl jim: "Každé království rozdělené [samo] proti sobě zpustne a žádné město nebo dům rozdělený proti sobě neobstojí.
12:26 Vymítá-li Satan Satana, je rozdělen sám proti sobě. Jak tedy jeho království obstojí?
12:27 A pokud já vymítám démony Belzebulem, kým [je] vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci.
12:28 Vymítám-li však démony Božím Duchem, jistě k vám přišlo Boží království.
12:29 Jak také může někdo vejít do silákova domu a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá? Teprve tehdy vyloupí jeho dům.
12:30 Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
12:31 Proto vám říkám: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu lidem odpuštěno nebude.
12:32 Kdokoli by řekl slovo proti Synu člověka, bude mu to odpuštěno, ale kdokoli by mluvil proti Duchu Svatému, nebude mu odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.
12:33 Buďto udělejte strom dobrým a jeho ovoce [bude] dobré, anebo udělejte strom špatným a jeho ovoce [bude] špatné. Strom se přece pozná po ovoci.
12:34 Plemeno zmijí! Jak byste mohli mluvit dobré věci, když jste zlí? Vždyť ústa mluví z hojnosti srdce.
12:35 Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce to dobré a zlý člověk vynáší ze zlého pokladu zlé.
12:36 Ale říkám vám, že z každého prázdného slova, které lidé řeknou, budou skládat účty v soudný den.
12:37 Svými [vlastními] slovy totiž budeš ospravedlněn a svými [vlastními] slovy budeš odsouzen."
12:38 Tehdy mu někteří ze zákoníků a farizeů odpověděli: "Mistře, chceme od tebe vidět [nějaké] znamení."
12:39 On jim ale odpověděl: "Zlé a cizoložné pokolení vyhledává znamení, ale [žádné] znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.
12:40 Neboť tak, jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
12:41 Muži z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť po Jonášově kázání činili pokání, a hle, zde [je] více než Jonáš.
12:42 Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť přijela z kraje světa, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde [je] více než Šalomoun."
12:43 "Když pak nečistý duch vyjde z člověka, chodí po suchých místech a hledá odpočinek, ale nenachází.
12:44 Tehdy řekne: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' A když přijde, nalezne [ho] prázdný, vymetený a ozdobený.
12:45 Tehdy jde a přibere k sobě sedm jiných duchů, horších než [je] sám. Pak vejdou [dovnitř] a bydlí tam a poslední věci toho člověka jsou horší než první. Tak tomu bude i s tímto zlým pokolením."
12:46 A zatímco ještě mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku, neboť s ním chtěli promluvit.
12:47 Někdo mu řekl: "Pohleď, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit."
12:48 On však tomu, kdo mu to řekl, odpověděl: "Kdo je má matka? A kdo jsou moji bratři?"
12:49 Ukázal rukou na své učedníky a řekl: "Pohleď, [toto je] má matka a moji bratři.
12:50 Kdokoli totiž koná vůli mého nebeského Otce, ten je můj bratr a sestra a matka."
