TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 24:1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho? 24:2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou. 24:3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy. 24:4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. 24:5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. 24:6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 24:1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho? 24:2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou. 24:3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy. 24:4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. 24:5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. 24:6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho? 24:2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou. 24:3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy. 24:4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. 24:5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. 24:6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou. 24:3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy. 24:4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. 24:5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. 24:6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy. 24:4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. 24:5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. 24:6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. 24:5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. 24:6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. 24:6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
24:25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
