TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ÐÓÑ - UKR - BULG - POL - ROM - ÐÓÑ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ÐÓÑ-DARBY - ÐÓÑ-GEN - ÐÓÑ-LOP - ÐÓÑ-MAC - ÐÓÑ-SIR - ÐÓÑ-TSK 142:1 Vyuèující Davidùv, když byl v jeskyni, modlitba jeho. 142:2 Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokornì se modlím. 142:3 Vylévám pøed oblíèejem jeho žádost svou, a ssoužení své pøed ním oznamuji. 142:4 Když se úzkostmi svírá ve mnì duch mùj, ty znáš stezku mou; na cestì, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli. 142:5 Ohlédám-li se na pravo, a patøím, není, kdo by mne znáti chtìl; zhynulo útoèištì mé, není, kdo by se ujal o život mùj. 142:6 K tobì volám, Hospodine, øíkaje: Ty jsi doufání mé a díl mùj v zemi živých. 142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
HELPS: ÐÓÑ - UKR - BULG - POL - ROM - ÐÓÑ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ÐÓÑ-DARBY - ÐÓÑ-GEN - ÐÓÑ-LOP - ÐÓÑ-MAC - ÐÓÑ-SIR - ÐÓÑ-TSK 142:1 Vyuèující Davidùv, když byl v jeskyni, modlitba jeho. 142:2 Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokornì se modlím. 142:3 Vylévám pøed oblíèejem jeho žádost svou, a ssoužení své pøed ním oznamuji. 142:4 Když se úzkostmi svírá ve mnì duch mùj, ty znáš stezku mou; na cestì, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli. 142:5 Ohlédám-li se na pravo, a patøím, není, kdo by mne znáti chtìl; zhynulo útoèištì mé, není, kdo by se ujal o život mùj. 142:6 K tobì volám, Hospodine, øíkaje: Ty jsi doufání mé a díl mùj v zemi živých. 142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
142:1 Vyuèující Davidùv, když byl v jeskyni, modlitba jeho. 142:2 Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokornì se modlím. 142:3 Vylévám pøed oblíèejem jeho žádost svou, a ssoužení své pøed ním oznamuji. 142:4 Když se úzkostmi svírá ve mnì duch mùj, ty znáš stezku mou; na cestì, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli. 142:5 Ohlédám-li se na pravo, a patøím, není, kdo by mne znáti chtìl; zhynulo útoèištì mé, není, kdo by se ujal o život mùj. 142:6 K tobì volám, Hospodine, øíkaje: Ty jsi doufání mé a díl mùj v zemi živých. 142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
142:2 Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokornì se modlím. 142:3 Vylévám pøed oblíèejem jeho žádost svou, a ssoužení své pøed ním oznamuji. 142:4 Když se úzkostmi svírá ve mnì duch mùj, ty znáš stezku mou; na cestì, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli. 142:5 Ohlédám-li se na pravo, a patøím, není, kdo by mne znáti chtìl; zhynulo útoèištì mé, není, kdo by se ujal o život mùj. 142:6 K tobì volám, Hospodine, øíkaje: Ty jsi doufání mé a díl mùj v zemi živých. 142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
142:3 Vylévám pøed oblíèejem jeho žádost svou, a ssoužení své pøed ním oznamuji. 142:4 Když se úzkostmi svírá ve mnì duch mùj, ty znáš stezku mou; na cestì, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli. 142:5 Ohlédám-li se na pravo, a patøím, není, kdo by mne znáti chtìl; zhynulo útoèištì mé, není, kdo by se ujal o život mùj. 142:6 K tobì volám, Hospodine, øíkaje: Ty jsi doufání mé a díl mùj v zemi živých. 142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
142:4 Když se úzkostmi svírá ve mnì duch mùj, ty znáš stezku mou; na cestì, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli. 142:5 Ohlédám-li se na pravo, a patøím, není, kdo by mne znáti chtìl; zhynulo útoèištì mé, není, kdo by se ujal o život mùj. 142:6 K tobì volám, Hospodine, øíkaje: Ty jsi doufání mé a díl mùj v zemi živých. 142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
142:5 Ohlédám-li se na pravo, a patøím, není, kdo by mne znáti chtìl; zhynulo útoèištì mé, není, kdo by se ujal o život mùj. 142:6 K tobì volám, Hospodine, øíkaje: Ty jsi doufání mé a díl mùj v zemi živých. 142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
142:6 K tobì volám, Hospodine, øíkaje: Ty jsi doufání mé a díl mùj v zemi živých. 142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
142:7 Pozorujž volání mého, nebo� jsem zemdlen pøenáramnì; vysvoboï mne od tìch, jenž stihají mne, nebo jsou silnìjší nežli já. 142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš. ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ
142:8 Vyveï z žaláøe duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní uèiníš.
ÑËÅÄÓÞÙÀß ÃËÀÂÀ - ÈÍÄÅÊÑ ÁÈÁËÈÈ È ÏÎÈÑÊ