TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 29:1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl: 29:2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával, 29:3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech, 29:4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém, 29:5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé, 29:6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje, 29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 29:1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl: 29:2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával, 29:3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech, 29:4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém, 29:5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé, 29:6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje, 29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl: 29:2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával, 29:3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech, 29:4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém, 29:5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé, 29:6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje, 29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:2 Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával, 29:3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech, 29:4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém, 29:5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé, 29:6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje, 29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:3 Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech, 29:4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém, 29:5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé, 29:6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje, 29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:4 Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém, 29:5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé, 29:6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje, 29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:5 Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé, 29:6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje, 29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:6 Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje, 29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:7 Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. 29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:8 Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. 29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:9 Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. 29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:10 Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. 29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:11 Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, 29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:12 Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. 29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:13 Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. 29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:14 V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. 29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:15 Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. 29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:16 Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. 29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:17 A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. 29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:18 A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. 29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:19 Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. 29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:20 Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. 29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:21 Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. 29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:22 Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. 29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:23 Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. 29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:24 Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. 29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
29:25 Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
