TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 3:1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému. 3:2 Nebo mluvě Job, řekl: 3:3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík. 3:4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem. 3:5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní. 3:6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. 3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 3:1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému. 3:2 Nebo mluvě Job, řekl: 3:3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík. 3:4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem. 3:5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní. 3:6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. 3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému. 3:2 Nebo mluvě Job, řekl: 3:3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík. 3:4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem. 3:5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní. 3:6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. 3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:2 Nebo mluvě Job, řekl: 3:3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík. 3:4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem. 3:5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní. 3:6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. 3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:3 Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík. 3:4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem. 3:5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní. 3:6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. 3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:4 Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem. 3:5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní. 3:6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. 3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:5 Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní. 3:6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. 3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:6 Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla. 3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:7 Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní. 3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:8 Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba. 3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:9 Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní. 3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:10 Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých. 3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:11 Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul? 3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:12 Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval? 3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:13 Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj, 3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:14 S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá, 3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:15 Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem. 3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:16 Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla? 3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:17 Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali. 3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:18 Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka. 3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:19 Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého. 3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:20 Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého? 3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:21 Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů? 3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:22 Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob? 3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:23 Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel? 3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:24 Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé. 3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:25 To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne. 3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
3:26 Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
