TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 4:1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 4:2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti? 4:3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. 4:4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 4:5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 4:6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 4:1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 4:2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti? 4:3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. 4:4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 4:5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 4:6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 4:2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti? 4:3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. 4:4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 4:5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 4:6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti? 4:3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. 4:4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 4:5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 4:6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. 4:4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 4:5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 4:6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 4:5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 4:6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 4:6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:19 Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
4:21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
