TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 8:1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl: 8:2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný? 8:3 Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost? 8:4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich. 8:5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil, 8:6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 8:1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl: 8:2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný? 8:3 Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost? 8:4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich. 8:5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil, 8:6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:1 Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl: 8:2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný? 8:3 Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost? 8:4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich. 8:5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil, 8:6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:2 Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný? 8:3 Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost? 8:4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich. 8:5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil, 8:6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:3 Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost? 8:4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich. 8:5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil, 8:6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:4 Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich. 8:5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil, 8:6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:5 Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil, 8:6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:6 A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé. 8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:7 A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně. 8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:8 Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich. 8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:9 (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.) 8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:10 Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov? 8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:11 Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody? 8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:12 Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá. 8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:13 Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne. 8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:14 Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka. 8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:15 Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží. 8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:16 Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají. 8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:17 Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se. 8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:18 A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě: 8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:19 Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá. 8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:20 Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává: 8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:21 Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním, 8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
8:22 Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
