TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - MISC - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 16:1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka. 16:2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. 16:3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. 16:4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 16:5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 16:6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 16:1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka. 16:2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. 16:3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. 16:4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 16:5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 16:6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka. 16:2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. 16:3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. 16:4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 16:5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 16:6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. 16:3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. 16:4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 16:5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 16:6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. 16:4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 16:5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 16:6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. 16:5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 16:6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. 16:6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. 16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. 16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. 16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. 16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. 16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. 16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. 16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. 16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. 16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. 16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. 16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. 16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. 16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. 16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. 16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. 16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. 16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. 16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. 16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. 16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. 16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. 16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. 16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. 16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. 16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. 16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. 16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
16:33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
