TEXT: BIB | AUDIO: MISLR - DAVIS | VIDEO: BIB HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 17:1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem. 17:2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví. 17:3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin. 17:4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného. 17:5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. 17:6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
HELPS: ĐÓŃ - UKR - BULG - POL - ROM - ĐÓŃ-82 - KYR - BKR - GRK / HEB - CROAT - ĐÓŃ-DARBY - ĐÓŃ-GEN - ĐÓŃ-LOP - ĐÓŃ-MAC - ĐÓŃ-SIR - ĐÓŃ-TSK 17:1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem. 17:2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví. 17:3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin. 17:4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného. 17:5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. 17:6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem. 17:2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví. 17:3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin. 17:4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného. 17:5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. 17:6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví. 17:3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin. 17:4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného. 17:5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. 17:6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin. 17:4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného. 17:5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. 17:6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného. 17:5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. 17:6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty. 17:6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich. 17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá. 17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely. 17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil. 17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá. 17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho. 17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho. 17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň. 17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně. 17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá? 17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se. 17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:18 Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým. 17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření. 17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost. 17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého. 17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu. 17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země. 17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své. 17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost. 17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný. 17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného. ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
ŃËĹÄÓŢŮŔß ĂËŔÂŔ - ČÍÄĹĘŃ ÁČÁËČČ Č ĎÎČŃĘ
17:28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
