2:1 V těch dnech se pak stalo, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl sepsán celý obydlený svět.
2:2 (Toto byl první soupis za syrského vladaře Quirinia.)
2:3 A tak všichni šli, aby byli zapsáni, každý do svého města.
2:4 I Josef z Galileje se tedy vydal z města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova),
2:5 aby byl zapsán s Marií, svou zasnoubenou manželkou, která byla těhotná.
2:6 A když tam byli, stalo se, že se naplnily dny, aby porodila.
2:7 A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plenek a položila ho do jeslí, protože pro ně nebylo místo v hospodě.
2:8 A v tom kraji byli pastýři, kteří přebývali na poli a drželi noční hlídky nad svým stádem.
2:9 Náhle se mezi ně postavil Pánův anděl; ozářila je Pánova sláva a přišla na ně veliká bázeň.
2:10 A ten anděl jim řekl: "Nebojte se, neboť hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.
2:11 Neboť se vám dnes narodil Spasitel ve městě Davidově, totiž Kristus, Pán.
2:12 A toto vám [bude za] znamení: naleznete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích."
2:13 A hned se s andělem objevilo množství nebeského vojska, jež chválilo Boha a říkalo:
2:14 "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, [Boží] zalíbení v lidech."
2:15 A stalo se, že když od nich ti andělé odešli do nebe, řekli pastýři jedni druhým: "Pojďme tedy do Betléma a pohleďme na tu věc, která se stala, [jak] nám ji Pán oznámil."
2:16 Přišli tedy se spěchem a nalezli Marii a Josefa i to děťátko ležící v jeslích.
2:17 A když [ho] uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno.
2:18 A všichni, kteří [to] slyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři říkali.
2:19 Marie pak všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.
2:20 A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli tak, jak jim bylo řečeno.
2:21 Když se pak naplnilo osm dní pro obřezání dítěte, dali mu jméno Ježíš, jak ho pojmenoval anděl předtím, než bylo počato v lůnu.
2:22 A když se naplnily dny jejího očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby [ho] postavili před Pánem
2:23 (jak je napsáno v Pánově zákoně: "Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Pánu")
2:24 a aby dali oběť, jak je to řečeno v Pánově zákoně: "Dvě hrdličky nebo dvě holoubata."
2:25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk [byl] spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch Svatý byl na něm.
2:26 Jemu bylo od Ducha Svatého sděleno, že nespatří smrt dříve, než uvidí Pánova Krista.
2:27 Ten přišel [veden] Duchem do chrámu. A když rodiče přinesli to dítě, Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona,
2:28 tehdy ho vzal do náručí, dobrořečil Bohu a řekl:
2:29 "Nyní, Hospodine, propouštíš svého služebníka v pokoji podle svého slova.
2:30 Neboť mé oči spatřily tvé spasení,
2:31 které jsi připravil před tváří všech lidí
2:32 - světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele."
2:33 A jeho otec a matka se divili těm věcem, které o něm byly řečeny.
2:34 Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: "Hle, tento je určen k pádu a pozdvižení mnohých v Izraeli a za znamení, kterému bude odpíráno
2:35 (a i tvou vlastní duší pronikne meč), aby bylo zjeveno myšlení mnoha srdcí."
2:36 Byla [tam] také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Ta byla ve velmi pokročilém věku a s mužem žila od svého panenství [jen] sedm let.
2:37 Byla vdova a [bylo jí] okolo osmdesáti čtyř let. Ta nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila [Bohu] posty a modlitbami.
2:38 Ta přišla ve stejnou chvíli a vzdávala Pánu chválu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení.
2:39 A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje, do svého města Nazaretu.
2:40 Dítě pak rostlo a sílilo v duchu, naplňováno moudrostí a Boží milost byla na něm.
2:41 Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek Veliké noci.
2:42 Také když mu bylo dvanáct let, šli podle toho svátečního zvyku vzhůru do Jeruzaléma.
2:43 A když se naplnily dny [toho svátku], a už se vraceli, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě a Josef ani jeho matka [o tom] nevěděli.
2:44 V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.
2:45 Když ho však nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
2:46 Po třech dnech se pak stalo, že ho nalezli v chrámu, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a dotazuje se jich.
2:47 A všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi.
2:48 Když ho [rodiče] spatřili, ulekli se a jeho matka mu řekla: "Synu, proč jsi nám to udělal? Pohleď, tvůj otec a já jsme tě s bolestí hledali."
2:49 A on jim řekl: "Proč jste mě hledali? Copak jste nevěděli, že musím být v tom, co je mého Otce?"
2:50 Oni však slova, která jim říkal, nepochopili.
2:51 A tak šel s nimi, přišel do Nazaretu a byl jim poddán. Jeho matka pak uchovávala všechna ta slova ve svém srdci.
2:52 A Ježíš prospíval moudrostí, věkem a milostí u Boha i u lidí.
